Na Starém zámku v Jevišovicích můžete nahlédnout do soukromí netopýrů

Jihomoravské městečko Jevišovice proslulo počátkem 20. století pozoruhodnými archeologickými nálezy, dokládajícími prastaré osídlení této oblasti (tzv. jevišovická kultura). Na levém břehu řeky Jevišovky stával později středověký hrad, známý od  roku 1289, kdy zde sídlil Boček z Kunštátu. Jevišovice se později staly jednou z bašt husitství na jihozápadní Moravě, v roce 1421 byl ale hrad dobyt a rozbořen. Jeho nástupcem se stalo sídlo vybudované na ostrožně na protějším břehu řeky, známé dnes jako „Starý zámek“. V 16. století byl tento původně gotický hrad přestavěn v renesančním duchu, pozdější majitelé jej pak dále upravovali.

Tato historická památka je dnes významným útočištěm letounů. Na půdě zámecké kaple sídlí početná letní kolonie netopýrů velkých. Každoročně v květnu se sem slétají samice našeho největšího druhu netopýra, aby zde porodily a odchovaly svá mláďata. Kolonie je známa již od roku 1958, pravidelně sledována je pak od roku 1994 a v současnosti čítá zhruba 400 – 600 samic. Jednotlivě byly v půdních prostorách zámeckých objektů zjištěny i další druhy, například netopýr dlouhouchý či netopýr večerní.

Zámek letouni využívají také v zimě. Období nedostatku potravy přečkávají v hlubokém zimním spánku v zámeckých sklepích. Obvykle tu lze nalézt 10 - 15 jedinců několika druhů. Pravidelně se zde vyskytuje netopýr dlouhouchý, méně často i netopýr hvízdavý či večerní. V některých letech byli zaznamenáni také netopýři černí, ušatí a velcí. Pozoruhodný je výskyt vrápence malého, který zde byl zjištěn v zimě roku 1958 a poté až v roce 2016, po více než 50 letech. Novodobá přítomnost tohoto teplomilného druhu pravděpodobně souvisí s nárůstem populace vrápenců v ČR v posledních desetiletích a jejich navracením na někdejší lokality.

Od poloviny května 2017 skýtá návštěva jevišovického zámku jedinečnou příležitost nahlédnout do soukromí mateřské kolonie netopýra velkého. Díky kamerovému systému, přenášejícímu záběry z půdy na obrazovku umístěnou na prohlídkové trase, lze sledovat dění v kolonii, aniž by netopýři byli jakkoliv rušeni. V průběhu sezóny tak mohou návštěvníci pozorovat, jak matky pečují o svá mláďata, jak mladí netopýři trénují na svůj první noční let nebo jak se zvířata přesouvají v úkrytu v závislosti na počasí. Další informace o životě netopýrů návštěvníci získají prostřednictvím výkladu průvodců.

Starý zámek v Jevišovicích je důkazem, že skloubit péči o kulturní památku a ochranu netopýrů je docela dobře možné. Při rekonstrukci střechy kaple v letech 2003 – 2007 byla v místě nejčastějšího pobytu kolonie zachována většina původních trámů a použita původní střešní krytina. Zároveň byly zachovány původní vletové otvory ve štítové stěně a vytvořeno jedno nové vletové okno. Pod úkryt kolonie byla instalována dřevěná podlážka pokrytá plechem pro snadnější odstraňování trusu.

Vzhledem k početnosti místní kolonie netopýrů velkých byl Starý zámek v Jevišovicích vyhlášen jako evropsky významná lokalita pro tento druh, chráněná v rámci soustavy Natura 2000. To však není vše - jen pár set metrů odsud se nachází historizující budova tzv. Nového zámku, jejíž půda je letním domovem dalšího zajímavého druhu – netopýra brvitého. Zdejší kolonie patří mezi nejvýznamnější v ČR a její sídlo je rovněž zařazeno do soustavy Natura 2000. Nový zámek je v současnosti využíván jako domov důchodců, veřejnosti přístupný je však zámecký park.