České Švýcarsko

Nalezneme jej v severní části Ústeckého kraje u státní hranice s Německem, kdy na druhé straně hranic leží Nationalpark Sächsische Schweiz- Národní park saské Švýcarsko. Odtud je také odvozen název parku- pojem Saské Švýcarsko je totiž užívaný již od 18. Století.

Národní park obepínají chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Lužické Hory.

Nejvyšším bodem Českého Švýcarska je Růžovský vrch o výšce 619m.m., naopak nejníže položeným místem v této oblasti je Hřensko s pouhými 116m.n.m..

Fauna
Na území Českého Švýcarska nalezneme velmi bohatou a rozmanitou škálu živočichů. Velmi významné postavení zde má hmyz, na území žije mnoho vzácných a zajímavých druhů brouků. Za všechny lze uvést např. střevlíka nepravidelného, střevlíka Carabus problematicus, Carabus auratus či velmi vzácný Pterostichus quadrifoveolatus. V oblasti je dále prkázán výskyt více jak 100 druhů tesaříků, a to jak chladnomilných tak teplomilných. Významné jsou i druhy kovaříků či páteříčků. Ti se zde vyskytují i přesto, že se jedná o typicky horské druhy. Přesto je lze nalézt i ve zdejších velmi malých nadmořských výškách.

Výsadní postavení mají ve zdejším národním parku také motýli, kterých zde bylo prokázáno více jak 1000 druhů. Rovněž je oblast hojně navštěvována milovníky a pozorovateli vážek, kterých zde můžeme nalézt okolo 45 druhů.

I mezi pavouky je zde možné spatřit vysloveně horské druhy, tím je např. slíďák Arctosa figuranta či křižák pruhovaný (Argiope bruennichi).

Řeka Labe skýtá asi nejpestřejší škálu druhů ryb počínaje parmou obecnou, candátem obecným, úhořem říčním až po mníka jedovousého či ježdíka obecného. Na ostatních tocích lze vidět i pstruha obecného či lipana podhorního.

Z obojživelníků, jichž je na území České Švýcarska prokázáno 16 druhů je zajímavá zejména populace mloka skvrnitého, který je zastoupen ve velmi hojném počtu.

Z plazů je třeba vyzdvihnout výskyt ještěrky živorodé a ještěrky obecné, objevuje se i zmije obecná nebo také užovka hladká.

Z ptactva, kterého zde nalezneme až 130 druhů je typický čáp černý, který zde pravidelně hnízdí.

Ze savců se zde pravidelně vyskytuje např. rejsec vodní či několik druhů netopýrů. Největším živočichem v celé oblasti je majestátní jelen evropský.

Flora
Pro oblast České Švýcarska jsou typické klimatické inverze, což má za následek, že i v nižších polohách rostou chladnomilné druhy a naopak, ve vyšších polohách se vyskytují teplomilná společenstva.

Ve vyšších polohách tak převažuje borovice lesní, v údolích pak smrky, buky, kleny a javory.

Na pískovcových skalách pak lze spatřit několik druhů mechorostů. Mechorosty jsou vůbec v parku hojně zastoupeny. Bylo zde totiž nalezeno okolo 300 taxonů mechorostů, což je 30% ze všech druhů nalezených v ČR.

Vodní toky
Územím Českého Švýcarska protéká největší česká řeka Labe. Pod Děčínem vytváří mohutný kaňon. Dalšími významnými toky jsou řeky Kamenice a Křinice. Kamenice pramení pod horou Jedlová, odkud protéká Lužickými horami přes CHKO Labské pískovce a do NP České Švýcarsko, kde protéká třemi soutěskami- Ferdinandovou, Divokou a Edmundovou.

Správa Národního parku a informační střediska
Správa Národního parku České Švýcarsko má sídlo v Krásné Lípě, v ul. Pražská 52. Hlavním informačním střediskem je pak Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě na Křinickém náměstí. Kromě tradičních informací o regionu a oblasti zde naleznete interaktivní expozici \"České Švýcarsko: život, tajemství, inspirace\", kdy Vám bude představena historie a přírodní bohatství regionu a to i pomocí videoprojekce.

Další informační střediska pak naleznete v Děčíně, Na Tokání v Dolní Chřibské, v Jetřichovicích, na Mezní louce, v Hřensku, u Pravčické brány, dále pak v České Kamenici, Rumburku, Varnsdorfu či Novém Boru.

Turistika
Jako u každého národního parku i zde je potřeba dbát pravidel, dle kterých se může návštěvník v parku pohybovat. Je to dáno snahou o maximální šetrnost ke zdejší vzácné přírodě.

V NP se pěší turisté mohou bez větších omezení pohybovat ve druhé a třetí zóně. V první zóně je povolen pohyb pouze po vyznačených turistických trasách. Na vyhrazeném místě, kempu Mezní Louka, je pak možné přespat ve volné přírodě pod stanem.

Pakliže chcete objevovat krásu parku z cyklistického sedla, pak pro Vás Správa NP připravila více jak 50 km cyklotras. Mimo tyto značené cesty je pohyb na kole po parku přísně zakázán.

Podobně jako pro cyklisty je zde možnost pohybovat se po parku i koních, na tzv. hipostezkách, které jsou zde v celkové délce okolo 37 km.

Národní park České Švýcarsko je i vzhledem k profilu přírody lákavým mí stem také pro horolezce. I zde je však nutné mít na paměti, že nelze horolezectví provozovat kdekoliv a kdykoliv. Správa NP na svých internetových stránkách upravuje podmínky lezení.

Přírodní památky
Symbolem Národního parku České Švýcarsko je bezesporu přírodní útvar Pravčická brána. Nachází se 3 km od Hřenska poblíž státní hranice s Německem. Svými rozměry jde o největší pískovcovou skalní bránu v Evropě s nádhernými výhledy.

Menší obdobou je tzv. Malá Pravčická brána, kterou lze nalézt v Jetřichovických stěnách 2 km severně od Vysoké Lípy.

V hojném výčtu skalních bran nelze opomenout ani Černou bránu v Divoké rokli při ústí Červeného potoka do Křinice.

Ve výčtu hojných přírodních scenérií parku je třeba zmínit i krásné soutěsky, např. tu na řece Kamenici, která je přístupná převozem na pramicích. K nejcennějším a nejzajímavějším místům Českého Švýcarska pak patří Edmundova soutěska s vysokými pískovcovými stěnami. Je pojmenována po knížeti Edmundu Clary- Aldringeonovi.

Za velkou pozornost při návštěvě České Švýcarska dále stojí např. Růžovský vrch, Pavlínino údolí či skalní průrva Úzké schody, kde je výstup po schůdcích a žebříkách.

Muzea
Kromě expozice v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě, zabývající se historií a přírodním bohatstvím regionu, stojí za to v oblasti navštívit např. muzeum psacích strojů v České Kamenici, kde můžete obdivovat více než 300 psacích strojů z období od konce 19. do poloviny 20. Století, nebo také vlastivědné muzeum v Chřibské.