Za památkami UNESCO - Vysočina

A proč? Protože právě tady leží tři z dvanácti míst, zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tvoří pomyslný trojúhelník, vzdálenost mezi nimi je přibližně 40 km. Trasa povede z Telče přes Třebíč do Žďáru nad Sázavou.

 

 

 

START - Zámek Telč - klenot moravské renesance (9:00)

Jako klenot moravské renesanční architektury je označování zámek v Telči. Díky majitelům se na tomto vysočinském zámku velmi dobře zachovaly původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativním příkladem zásahu italského umění na naše území.

 

V tomto renesančním zámku se natáčela celá řada pohádek. Nejznámější je bezesporu Pyšná princezna. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury.

 

Z původně gotického hradu nechal v 16. století udělat jeho majitel Zachariáš z Hradce renesanční sídlo. Přestavba probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých prostorách se zachovaly sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou.

 

Nejmajestátnějším interiérem celého zámku je Zlatý sál, který prostupuje celý trakt nověji vystavěného severního paláce. Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku.

K zámku patří také Kaple Všech svatých s bohatou a náročnou výzdobou. Slouží jako poslední místo odpočinku Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna. Pozornost návštěvníků si zaslouží jak výpravná štuková výzdoba, tak ornamentální a figurální renesanční malba.

 

Provozní doba

Státní zámek Telč je v roce 2012 zpřístupněn veřejnosti od 31.3. do 31.12. denně kromě pondělí.

 

Prohlídková trasa A - renesanční sály veřejnosti zpřístupněna od 31. 3. do 31. 10. 2012. Prohlídka je pouze s průvodcem, která trvá 50 minut. Kapacita prohlídkové trasy je maximálně 45 osob.

 

Prohlídková trasa B - obytné místnosti posledních majitelů zámku veřejnosti zpřístupněna od 1. 5. do 30. 9. 2012.  Prohlídka je pouze s průvodcem, která trvá 40 minut. Kapacita prohlídkové trasy je maximálně 20 osob.

Zámecká galerie - "Hračky nestárnou" veřejnosti zpřístupněna od 31.3. do 31. 12. 2012.
Prohlídka je bez průvodce. Kapacita prohlídkové trasy je maximálně 50 osob.

 

http://www.zamek-telc.eu/

 

 

 

Věž sv. Ducha v Telči (10:30)

Pozdně románská věž z první poloviny 13. století je nejstarší dochovanou stavební památkou města. Původně byla postavena jako strážná věž při kostele sv. Ducha v sídle královského správce.

 

Výstavba věže je zahalena tajemstvím a na její vznik existuje mezi kronikáři a historiky několik názorů. Jednou z možných variant je, že templáři kolem roku 1258 obehnali město hradbami a blízko nich u Horní brány postavili strážnou věž, aby střežila obchodní křižovatku cest. Podle druhé teze byl v Telči ve 12. století opevněný dvůr (týn), u něhož postavili kolem roku 1200 obývací a strážnou věž. Ke věži byl přisazen zřejmě jednolodní kostelík neznámého zasvěcení, který sloužil královskému správci týna a jeho podřízeným, pravděpodobně neměl farní funkci. Kostelík přetrval i zánik týna v polovině 14. století, kdy jeho funkci převzal hrad na opačné straně města (dnešní zámek).

 

Hranolová věž je vybudovaná z poměrně velkých, pečlivě opracovaných kvádrů. Přízemí věže je na východní straně přístupné portálem s kamenným ostěním. Nad ním pak, ve výši prvního patra, se prostor věže otvíral od lodi kostela sv. Ducha dnes zazděným obloukem panské tribuny. Téměř 50 m vysoká věž prý bývala ještě o dva a půl metru vyšší, což by znamenalo celé další patro. Ke snížení mělo dojít po požáru roku 1655. Novogotickou jehlancovou střechu s rohovými věžičkami získala věž po posledním požáru roku 1836.

 

Věž je přístupná po vnějších dřevěných schodech, je vysoká 49 m a nahoru vede 97 schodů, je zde umístěna expozice obrazů Jana Křena. Z věže se otevírá pěkný pohled na centrum města a okolí.

 

Otevírací doba

Měsíc	Čas
Květen	pondělí - pátek: Na základě telefonické domluvy v Informačním centru v Telči.
Červen - srpen	10.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 hod.
	pondělí - zavírací den

Vstup

Typ	Čas
Dospělý:	15 Kč
Děti, studenti:	10 Kč
Rodinné vstupné:	30 Kč

 

http://www.telc.eu/

 

 

 

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči (12:00, 35 km)

Bazilika vyrostla v době, kdy se ve Francii začaly k nebi vzpínat první gotické katedrály, ale v jižním Německu ještě stavěly chrámy podobná spíš antickým stavbám. Jedinečné prolnutí evropských vlivů na pomezí románského a gotického slohu vedlo v roce 2003 k zapsání stavby na seznam UNESCO.

 

Půdorys stavby kopíruje vzory z jižního Německa, portál se podobá portálu z vídeňského dómu, jeho výzdoba ale připomíná normanský vliv. Osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z jižní Francie, střední okno v hlavní apsidě se podobá rozetě v Chartres u Paříže a postranní okna čerpají vzory z pozdní gotiky. Vedle chrámových lodí se nachází opatská kaple s původními gotickými malbami. Jedná se o druhé nejstarší fresky na Moravě. Malby a ornamenty kompletně pokrývají vnitřní prostor kaple.

Krypta je nejzachovalejší částí kostela. Byla postavena jako pohřebiště mnichům a zakladatelům kláštera. Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů, jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Z krypty vede tajná chodba, která má být vyvedena v nedaleké obci Sokolí.

V bazilice se konají prohlídky s průvocem, lze ji však navštívit i samostatně.

 

Otevírací doba

Den	Čas
Všední dny	9:00, 10:00, 11:00 a dále ve 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 (kromě pátku - poslední prohlídka se koná ve 15:00)
Sobota a neděle	13:00, 14:00, 15:00, 16:00 (v měsících červen - září v 17:00)

 

 http://www.mesto-trebic.cz/bazilika-sv-prokopa.php/

 

 

 

 

Židovské muzeum - dům Seligmanna Bauera Třebíč (12:30)

V Třebíči můžete navštívit nové židovské muzeum. Dům je v přímém spojení s objektem synagogy. Nachází se zde expozice židovského bydlení, unikátní židovský obchod, historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory.

 

Cílem muzea je seznámit nejširší veřejnost se způsobem života zaniklé židovské komunity, především s jejími běžnými denními zvyky.

 

V přízemí domu byla zařízena moderní kuchyně se dvěma oddělenými linkami, což umožňuje přípravu košer pokrmů. Toho bude možno využívat u příležitosti některých židovských svátků, kdy město plánuje zvát odborníky na přípravu židovských jídel, které pak návštěvníci budou moci ochutnat.

V přízemí domu je umístěno ukázkové hokynářství z 30. let minulého století.

Na interaktivním monitoru se turisté mohou dozvědět spoustu dalších zajímavých informací týkajících se historie Židovské čtvrti v Třebíči a také historie tohoto objektu. V prvním patře je pak k vidění ukázka dobového bydlení, takže si návštěvníci mohou udělat představu, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století.

 

Půdní prostor domu byl adaptován na projekční místnost, což ocení hlavně vyučující na školách, protože zde mají možnost prezentovat svým žákům a studentům židovskou kulturu, historii a základy judaismu. V souvislosti s tím se plánuje spolupráce s Židovskou obcí v Brně a jinými židovskými institucemi.

 

Provozní doba

 

Měsíc	Dny	Čas
leden - červen	pondělí - neděle	09:00 - 17:00
červenec - srpen	pondělí - neděle	09:00 - 18:00
září - listopad	pondělí - neděle	09:00 - 17:00
prosinec	pondělí - neděle	09:00 - 16:00

 

 Cena: 80 Kč

 

http://www.mkstrebic.cz/

 

 

 

Městská věž v Třebíči (13:00)

Městská věž je jednou z dominant Třebíče, která nabízí neopakovatelný pohled na město.

 

Její výška dosahuje 75 m, věžní hodiny s průměrem ciferníku 5,5 m jsou považovány za největší na evropském kontinentě. Vyhlídkový ochoz ve výšce 35 m je přístupný veřejnosti po zdolání 162 schodů. V mezipatře městské věže jsou vystaveny velkoformátové fotografie Borise Kjulleněna ml., výtvarné práce žáků ZŠ T.G.Masaryka a rekordní láhev z korkových špuntů, která je zapsána do České knihy rekordů a kuriozit.

 

Na úrovni ochozu věže býval byt věžníka, který v současné době připomíná expozice, nechybí ani paní věžníková s kozou. Celý prostor doplňují dobové fotografie. U pokladny městské věže je možné zakoupit drobné suvenýry, pohledy a nápoje.

 

Otevírací doba

Období	Dny	Čas
Květen	sobota - neděle	10:00 - 12:00, 13:00 - 18:00
Červen - srpen	pondělí - neděle	10:00 - 12:00, 13:00 - 18:00
Září	sobota - neděle	10:00 - 12:00, 13:00 - 18:00

 

Cena: 20 Kč

 

 http://www.mkstrebic.cz/

 

 

 

Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou (15:00, 53 km)

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

 

Smyslem stavby, kterou financoval zdejší cisterciácký klášter, bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce, jehož blahořečení a svatořečení spadá právě do doby založení kostela. Samotný kostel je protkán symbolikou číslovky pět, která vychází z legendy o Janu Nepomuckém. Tak např. půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, kostel má pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Jedná se o symboliku pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinském slově “tacui” (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, které se podle stejné legendy objevily ve Vltavě.

 

Postranní oltáře jsou zasvěceny čtyřem evangelistům, Janovi s orlem, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Matoušovi s knihou. Kostel je obklopen hřbitovem a ambity ve tvaru deseticípé hvězdy.

Pokud máte zájem o prohlídku tzv. Dolního hřbitova, je nutné prosím předem kontaktovat správu objektu.

 

Otevírací doba

Období	Dny	Čas
Duben	sobota - neděle	9:00 - 17:00
Květen - září	úterý - neděle	9:00 - 17:00
Říjen	sobota - neděle	9:00 - 17:00

 

Cena: 90 Kč

 

 http://www.zelena-hora.eu/

 

 

 

 

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra (16:30, 1 km)

Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.

 

Tzv. Dolní hřbitov je jednou z prvních staveb, kterou pro žďárský klášter, konkrétně opata Václava Vejmluvu, realizoval Jan Blažej Santini - Aichl. Stavba hřbitova byla vyvolána reálnou hrozbou morové epidemie, která se ovšem žďárskému panství nakonec vyhnula.

 

V 19. století se stal správcem žďárského zámeckého velkostatku Alois Ulrich. Ke svým poddaným se choval velmi krutě a ti se ho báli. Data 22. 2. 1817 Ulrich zemřel ve věku 60-ti let a mnoho lidí si oddychlo, že budou mít konečně klid. To ovšem netušili, že se ho jen tak nezbaví. Zlý správce totiž terorizoval své okolí i po smrti. Když jeho řádění překročilo únosnou mez, byl povolán jihlavský kat, odborník na takové případy. Ten přikázal hrobaři, aby hrob i rakev otevřel a k úžasu všech v nich našel tělo, které jako by v hrobě pouze odpočívalo – neneslo žádné známky zkázy. Kat oslovil Ulricha jménem a ten otevřel oči a zvolna se posadil. Poslední šanci dal nemrtvému kněz, který se pokusil s ním promluvit. Vlídná domluva však nepřinesla ovoce a Ulrich se všemu jen vysmíval. Kněz zhrzeně odešel a kat nasadil tvrdší laťku. Na řadu přišlo předčítání ze staré knihy, ale když dočítal, mrtvý se začal stavět na nohy. Byl však sražen zpět do hrobu, kam přiskočil i kat se svou další pomůckou – ostrým rýčem. Tímto nástrojem usekl Ulrichovi hlavu a ke všeobecnému překvapení z rány vytryskla čerstvá krev. Zkušený kat nasypal Ulrichovi do úst a všech ran talíř máku a pomocným pacholkům nařídil, aby tělo zasypali nehašeným vápnem. Rakev poté byla důkladně uzamčena a také Ulrichův duch se nikdy více neobjevil.

 

Jak je ale možné, aby mrtvý živořil i po smrti a doslova sršel energií? Někteří záhadologové se domnívají, že by se to dalo vysvětlit mimořádnou architektonickou koncepcí hřbitova, na které se podíleli dva velcí znalci kabaly – Giovanni Santini Aichl a žďárský opat Vejmluva. Stavba dolního hřbitova je založena na půdorysu trojúhelníku – symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku. Dohromady jde o kabalistický symbol úplnosti, vítězství života nad smrtí. Uprostřed původní části hřbitova stojí socha anděla, který pozounem svolává mrtvé k poslednímu soudu. V roce 1755 bohužel došlo k rozšíření hřbitova, které narušilo původní symboliku.

 

Cena: zdarma

 

 http://www.zelena-hora.eu/

 

 

 

Cíl - Hamerský vycházkový okruh v Hamrech nad Sázavou (17:15, 1 km)

Hamry nad Sázavou leží v údolí řeky Sázavy. Projít se tu můžete po jedinečném „Hamerském vycházkovém okruhu", na kterém zhlédnete mnohé zajímavosti. Pod rukama sochaře Michala Olšiaka zde vyrostlo několik originálních soch.
 

V okolí obce najdete také několik dalších zajímavostí, jako například skalní útvar Rozštípená skála, který je bizarním skalním útvarem velmi oblíbeným horolezci. V blízkosti se nachází také původní šlakhamerský hamr, nyní rekonstruovaný, pod správou Technického muzea v Brně. Okruh měří 5 km.

 

Cena: zdarma

http://www.hamrynadsazavou.cz/

 

 

 

 

Celkový výlet zahrnuje 94 km vzdálenost mezi jednotlivými zastávkami. Celkový čas výletu vyjde zhruba na 9 hodin. Na výlet si ušetřete alespoň 340 Kč, které utratíte za vstupy. Útrata se vám ale mnohkrát vyplatí nádhernou podívanou.