Žerotínský zámek v Novém Jičíně

Muzejní akce a výstavy:

Muzeum Novojičínska, p. o. a Okresní myslivecký spolek ČMMJ v Novém Jičíně si Vás dovolují pozvat na výstavu "Přehlídka loveckých trofejí za loveckou sezónu 2011".

Nová galerie Žerotínského zámku v Novém Jičíně









pondělí 30. dubna 2012 od 18.00 do 22.00 hod.

ČARODĚJNÁ MUZEJNÍ NOC Ukázka dobových mučících nástrojů

Prohlídka čarodějně vyzdobeného Žerotínského zámku

2. zámecké nádvoří v 19.00 hod. - strašidelná pohádka "Bambule, Bembule, Bimbule" v podání Dětského divadelního souboru Divadla pod věží Štramberk

Vstupné: 30,- Kč

Žerotínský zámek v Novém Jičíně









pátek 18. května 2012 v 16.00 hod. - 26. srpna 2012

KAREL I. - POSLEDNÍ ČESKÝ KRÁL Výstava u příležitosti 100. výročí návštěvy arcivévody Karla a princezny Zity v Novém Jičíně

Vernisáž výstavy proběhne u příležitosti Národního zahájení Festivalu muzejních nocí 2012

Úvodní slovo: Radek Polách, Muzeum Novojičínska, p.o. / PhDr. Milan Novák, Zámek Brandýs nad Labem

Hudební doprovod: České citerové kulturní centrum CITERARIUM

Rytířský sál

Žerotínský zámek v Novém Jičíně



Freitag, den 18. Mai 2012, 16.00 Uhr - 26. August 2012

KARL I. - DER LETZTE KÖNIG VON BÖHMEN

Museum der Region Nový Jičín, Beitragsinstitution, erlaubt sich, Sie herzlich zur Ausstellung anlässlich des 100. Jahrestages des Besuchs des Erzherzogs Karl und der Prinzessin Zita in Nový Jičín einzuladen

Einleitung: Radek Polách - Museum der Region Nový Jičín, Beitragsinstitution / PhDr. Milan Novák - Schloss zu Brandýs nad Labem

Musikbegleitung: Tschechisches Zither-Kulturzentrum CITERARIUM

Rittersaal und Steinsaal

Žerotiner Schloss in Nový Jičín









STÁLÉ EXPOZICE:

VE ZNAKU ZAVINUTÉ STŘELY - Úvodní část prohlídky zámeckého komplexu zavede své návštěvníky do prostor stálé expozice města Nového Jičína, respektive její první částí prezentující období od prvopočátků do konce 18. století. Návštěvníci zde mohou shlédnout jedinečné artefakty dokumentující život ve městě, práci městské samosprávy a velice bohaté události města na křižovatce obchodních cest.



NECHTE NA HLAVĚ - Dále Vás zveme do stálé expozice klobouků a pokrývek hlavy v prostorách Zámku v Novém Jičíně. Po náročné a rozsáhlé rekonstrukci jihovýchodního křídla Zámku v Novém Jičíně zpřístupnilo naše muzeum 8. prosince 2000 novou rozsáhlou expozici klobouků a pokrývek hlavy s názvem „Nechte na hlavě". V expozici mohou návštěvníci shlédnout na 600 klobouků, čepic, klobouků, čepců a přileb z období od počátku 19. století do současnosti. Většina exponátů je součástí vlastní rozsáhlé a ojedinělé sbírky. Mezi vystavenými exponáty jsou i unikátní pokrývky hlavy, mnohdy poprvé představované veřejnosti. Část expozice je pojata ve scénických celcích a návštěvníci se tak ocitnou uprostřed tematických výjevů přibližujících atmosféru doby užívání klobouků. Hosté si mohou prohlédnout skvostné klobouky a róby dam ze sklonku rakousko-uherské monarchie, shlédnout unikátní vojenské a služební přilby, čáky a čepice, mohou se nechat okouzlit elegancí ženicha a půvabem nevěsty ve svatební scéně z 20. let minulého století, kloboučnickým krámem nebo prvorepublikovou cukrárnou. Své dveře pootevře původní kloboučnická dílna se vzorkovníky, formami a dalším náčiním. Zapomenout nemůžeme na vitrínu s kolekcí pokrývek hlav významných osobností naší kultury a politiky - je zde například klobouk prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garique Masaryka, „otce národa" Františka Palackého, následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este vedle klobouků Jana Nerudy, Petra Bezruče a dalších. Mezi klobouky z produkce podniku Tonak posledního desetiletí mají své místo také unikátní klobouky z produkce módního návrháře Philipa Tracy. Malou atrakcí expozice je dobový fotoateliér, v němž se mohou návštěvníci ve vlastním nebo zapůjčeném klobouku vyfotografovat.



VE ZNAKU ZAVINUTÉ STŘELY II - Historie města Nového Jičína v období 19. a 20. století



MALÍŘI DVOU STALETÍ - Stálá expozice výtvarného umění 19. a první poloviny 20. století ze sbírek Muzea Novojičínska.

Expozice prezentuje díla následujících umělců Novojičínska:

Eduard Veith

Anton Kolig

Ignác Berger

Franz Barwig





HISTORIE ŽEROTÍNSKÉHO ZÁMKU:

Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století. Za Voka z Kravař došlo k výstavbě městských hradeb a součástí opevnění se od samotného začátku stal panský kamenný dům, který byl pojat do systému obrany města. Přesnou podobu domu dnes již neznáme. Průzkum však prokázal, že nejstarší částí dnešního zámku byla stará kamenná věž, jejíž zbytky jsou patrné v půdorysu jihozápadního nároží stavby. Po vymření jičínské větve pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem jejich dědiců, pánů z Cimburka. komplex zadlužených panství se tehdy rozpadl jako domeček z karet. Poručníci nezletilého Jana z Cimburka museli rozprodat či zastavit většinu panství a hradů, včetně dosavadního sídla panství, Starého Jičína. Sídlem Janovy poručnice, jeho matky Kunky z Michalovic, se stal novojičínský panský dům. Krátce nato je dům zmiňován poprvé v pramenech. V roce 1465 se zde ve velké síni či jizbě opevněného domu konalo zasedání lenního soudu olomouckého biskupa. Za Cimburků došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz a rozšíření hmoty budov směrem do dnešního jižního traktu.



Jedinou dědičkou se po smrti Jana z Cimburka v roce 1472 stala jeho dcera Kunka z Cimburka. Sňatkem přinesla panství svému prvnímu manželu Jindřichu z Boskovic a po jeho smrti v roce 1476 druhému choti, uherskému grófovi Petrovi z Pezinku a Svatého Jiří. Oba manželé náleželi k předním šlechticům země a za nich prodělal dům další stavební úpravy. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. Po skonu Kunky 1497 však odprodal zadlužené panství Janovi z Kunovic. Ten v roce 1500 prodal město Nový Jičín s panstvím pěti bratřím ze Žerotína.



Výstavbu dalších traktů - pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 tehdejší držitel Nového Jičína - pan Viktorin ze Žerotína. Do roku 1529, kdy umírá bezdětný, byl komplex budov prakticky uzavřen.



Nejmladší synovec Bedřich se ujal vlády nad městem kolem roku 1535, kdy se vrátil z cesty na zkušenou, kterou trávil na císařském a francouzském královském dvoře. Pro něj bylo vytvořeno zcela nové panství Nový Jičín - Štramberk, které vzniklo odtržením od panství Starý Jičín. Před rezidováním na Štramberku dal Bedřich přednost Novému Jičínu a dostal v roce 1538 od císaře svolení zbourat štramberský hrad a postavit v Novém Jičíně nový zámek



Bedřich a jeho nová manželka Libuše z Lomnice mu vtiskli jeho dnešní ráz. Trvalé turecké nebezpečí ovlivnilo výstavbu vysokých atik s řadami střílen a kulatých obranných věžic po obvodu zdí. Zámek - nejcitlivější část města z hlediska obrany, tak představoval jakousi citadelu, pozoruhodné dílo současného fortifikačního umění. Součástí opevnění se stala rovněž horní brána se čtyřmi věžicemi a val s příkopem v prostorách dnešního zámeckého parku. Na valu stávala další kamenná hradba, k níž se obránci zámku dostávali dodnes patrnými výpadními brankami ve vnější zdi zámku. V roce 1541 Bedřich ze Žerotína umírá a jedinou památkou na něj zůstal jeho znak se znakem manželky na předprsni renesanční lodggie na prvním zámeckém nádvoří. Po dobu nedospělosti jediného syna Jana spravovali Nový Jičín poručníci a když Jan dospěl - o město přestal jevit zájem.



V roce 1558 odprodal panství novojičínské městské obci a přestěhoval se na jižní Moravu. Odchodem šlechty končí výstavba zámku. Po této době budova ztrácela svůj původní význam. V roce 1590 se zde přesunula novojičínská radnice - zámek byl tehdy značně zpustlý, a po roce 1624 se zámek stal sídlem nové vrchnosti - hejtmana novojičínského jezuitského panství.



Ve svých zdech zámek několikrát uvítal vzácné hosty, jako polského krále Vladislava IV. či jeho manželku, kteří projížděli městem, spíše se ale zámek stal hospodářským centrem panství. Jezuité zde dokonce plánovali výstavbu vinopalny. Hospodářským účelům zámek sloužil rovněž po zrušení jezuitského řádu v roce 1773. O panství se ucházeli někteří šlechtici, jako například majitel starojičínského panství August Kristián Seilern z Aspangu, zámek nakonec získala rytířská vojenská akademie na Vídeňském Novém Městě. Po roce 1786 byla část zámku nad starými renesančními konírnami adaptována na vojenský špitál, do zámku se nastěhovali další úředníci, spravující rozsáhlý majetek akademie. Po jistou dobu zde na zámku sloužil bratr známého rakouského dramatika Franze Grillparzera - Camillo, kterého zde slavnější bratr v roce 1813 navštívil. Pravidelně novojičínský zámek navštěvoval na konci století rakouský ministerský předseda baron Paul Gautsch von Frankenthurn, vášnivý nimrod, který si zde zařídil svůj vlastní byt. Často zde přijížděl inkognito, aby si nerušen zalovil v okolních lesích.



Období 19. století je obdobím stavebních změn na zámku. Staré zchátralé věžice bylo tehdy rozhodnuto odstranit spolu s atikami a to bylo pro renesanční podobu zámku osudné. Jeho původní pevnostní charakter tak dnes pouze připomíná střední křídlo a nároží západního traktu s dvěmi věžicemi. Poslední velkou návštěvou na zámku se stal manželský pár arcivévody Karla s chotí Zitou, pozdějších posledních rakouských monarchů v roce 1912.



Ve 30. letech dvacátého století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, ze záměru však naštěstí sešlo. Po roce 1945 se zámek stal sídlem muzea, v současnosti Muzea Novojičínska.